AMBASADORKY 2017

Markéta: “Cestování mi změnilo život. Našla jsem svou vášeň, už nemám čas na sebekritiku.”

May 27, 2017

Je květen, a já bych Vám ráda představila svou novou kamarádku Markétku z  Travel With Blondie (proklikni se na její Instagram). Poznala jsem ji poprvé před pár měsíci v Praze, a hned mi padla do oka. Je přirozená, veselá, povídavá a zábavná. Má krásnou energii, skvělé názory a srdce na správném místě. S projektem mi hodně od začátku pomohla, a bez ní bychom to rozhodně nedotáhly až sem 🙂

Povypráví nám, jak na sebe dřív pohlížela a co její názor na sebe samotnou změnilo. Text jsem ani neupravovala. Je to její upřímný příběh. Tady je: 

Cestování mi změnilo život. Já vím, zní to asi jako klišé, ale u mě to tak opravdu bylo.

Není tomu tak dlouho, co jsem žila takový ten klasický život – škola, práce, fitko, to samé pořád dokola. Ve svém životě jsem k ničemu neměla doopravdovou vášeň (nebo jsem o ní alespoň něvěděla). V té době mě zajímalo leda to, abych dostudovala školu. Ta mě sice nebavila, ale očekávalo se to ode mne, rodiče si to přáli, všechny moje kamarádky také studovaly, tak já, jako ovečka dělala to samé. Dále jsem řešila, abych si vydělala nějaké ty peníze a měla tak na nové oblečení, jednou ročně na dovolenou a fitko, abych si udržela figuru, která se i tak vzdáleně podobala celebritám a ženám v TV. Ve své podstatě jsem se zajímala pouze o to, abych byla stejná jako ostatní, abych nevyčnívala z davu a dělala to, co se obvykle v mém věku dělává. Nehledala jsem nějaký hlubší smysl života. Neměla jsem žádnou zálibu, ve které bych se třeba mohla zdokonalit. A proto jsem ve svém volném čase řešila věčně své tělo a to, jak s ním jsem nespokojená. Jak to tak bývá, vždy chceme to, co nemáme.

Nejsem zrovna ten typ holky, která může sníst cokoli a není to vidět. S mou malou výškou je na mě vidět každý gram navíc. Fitko mě nikdy moc nebavilo, ale byla to jediná cesta, společně s opakovanými dietami, abych byla “štíhlá”. Řešila jsem každý titěrný problém se svým tělem a trápila se tím, že jsem určitě jediná, kdo má takový trápení. S nikým jsem o tom moc nemluvila, akorát jsem pak sama sebe před zrcadlem shazovala.

Při pohledu do zrcadla jsem se odsuzovala za všechno možné. Kritizovala jsem se, jak mám hnusnou postavu, ošklivé zuby, nos jak bambuli. Snila jsem o tom, že chci vypadat jako moje oblíbené herečky, mít tu dokonalou pleť, být vysoká, štíhlá. Tehdy jsem si myslela, že mě všechny tyto věci udělají šťastnou. Začala jsem na tom pracovat, a opak byl pravdou.

Začala jsem chodit do fitka, kde se jsem neskutečně trýznila. Jsem totiž dost paličatá, a když se v něčem utvrdím, tak necouvnu za žádnou cenu. Takže jsem cvičila i přesto, že už jsem byla úplně vyčerpaná. Nutila jsem se do cviků, které jsem nezvládala a chtěla jsem dodržet předepsaný trénink, plus něco navíc. V jídelníčku jsem si odpírala má oblíbená jídla, jela jsem striktně podle diety a měla tak věčně akorát špatnou náladu. Dnes vím, že to bylo celé špatně.

Poté jsem si zažila velmi těžké období rozchodu, kdy mě zradil člověk, kterému jsem důvěřovala a za kterého bych i život položila. Svět se mi náhle obrátil vzhůru nohama. Vše se hroutilo, pokazilo se, co mohlo – škola, práce, nic se mi nedařilo, žila jsem jako tělo bez duše, psychicky jsem byla totálně na dně. Právě toto období mi změnilo myšlení a donutilo mě udělat TEN velký krok vpřed! Respektive jsem přestala o všem jen přemýšlet a začala jednat. Odletěla jsem “na blind” na Maltu, kde jsem si poté našla práci a strávila tam krásný půl rok proložený výlety po celé zemi. Poté se mi podařilo získat víza na Zéland, kam jsem se ihned po Maltě přestěhovala a který byl doslova zlomový bod v mém životě.

Poznala jsem nové přátelé, nový kraj, zažila spoustu věcí – hezkých i špatných, ale především potkala svého nynějšího přítele, který mi také pomohl změnit způsob myšlení a pohled na svět. Samozřejmě k tomu přispěly i všechny ty zážitky na cestách.

Například když jsem měla možnost sledovat ty nejchudší lidi, kteří měli usměv na tváři. Přestože neměli nic, měli vše. Byli šťastní za to, že mají kolem sebe rodinu a přátelé, vážili si zkrátka života takového, jaký jim byl dán.

Nebo že krása je vnímána v každém koutě světa jinak. Koukala jsem na všechno jinak, byla ohromená životem a neměla jsem čas řešit každé kilo.

Všechny tyto věci mi pomohly pochopit smysl života jako takový. Nestarejme se pořád jen o sebe, o náš vzhled a o to, abychom byli jako ostatní. Najděme si náš konkrétní smysl života a nechme se jím naplnit. Já ze své zkušenosti mohu poradit: Cestujte, poznávejte, tvořte, nechte se zahltit pozitivní energií a zapomeňte na prkotiny, nenechte si jimi zkazit den. Neříkám, že to musí být zrovna cestování, ani se nesnažím říct, že studovat, budovat kariéru je špatné. Jen se vám snažím říct, že život je o tom ho žít a ne jen přežívat. Nebuďte jako ovce v davu, nenechejte se unášet vlnou perfekcionismu, buďte vděční, za to co máte a využijte to k rozvíjení se. Žijte svůj život naplno a nenechte se odradit od svých snů slovy: “To přeci nejde”. Najděte se v něčem, co vás bude obohacovat a dělat štastnými.

Mně například přítel pomohl najít vášeň v podobě natáčení a střihání videí, která mě neskutečně naplňuje a chci jí co nejvíce rozvíjet. Pomohl mi uvědomit si určité věci a neřešit takové blbosti jako váhu, jakou mám postavu, akné… Nikdo neříká: “Vykašlete se na sebe, nečeště si vlasy, nepečujte o sebe!” Snažím se tím jen vysvětlit, jak moc jsem řešila JENOM tyto věci a život mi tak ubíhal před očima.

Dnes neřeším kolik vážím. Miluji jídlo a nehodlám se o něj připravovat, jen abych si udržela linii, která mě stejně nikdy neučinila šťastnou. Miluji sport, ale člověk to musí dělat s láskou, tak nač se trápit ve fitku, když mě osobně nebaví?

Dnes cvičím venku v přírodě jógu a pilates, a cítím, jak to mému tělu prospívá. Uvolňuje to stres, a to že to není extra na hubnutí, už neřeším. Jím co mi chutná, snažím se jíst zdravě, ale když mám chuť na palačinky, tak si je prostě udělám a neřeším kolik kilogramů jsem přibrala či zhubla. Chci se cítít dobře a to také dělám 🙂 Když se nenalíčím, tak se za to nestydím, naučila jsem se mít ráda takovou, jaká jsem. Tím jsem si ušetřila čas na jiné věci a našla jsem tak v tom, co mě baví a čemu se chci věnovat. Mně tomu dopomohlo cestování. Netvrdím, že to jediná cesta, jak se najít, ale pokud bádáte a nevíte co dál, cestování je rozhodně jedna z těch možností, která vás možná přivede k tomu, co hledáte. Poznáte spoustu nových lidí, kteří vás možná právě k tomu ONU přivedou, zažijete věci, o kterých se vám možná ani nezdálo a tím pádem vás logicky ani nemohly napadnout, že by vás bavily. Možností je spousta. Nemusíte mít miliony k tomu, abyste mohli cestovat. Nebojte se udělat něco bláznivého, sbalit batoh, stopovat…začít můžete i v sousedních zemích. Těch možností je hodně, ale to už bych načínala novou kapitolu…

Pamatujte, jste to pouze vy, kdo vás učiní šťastnými. Né nové oblečení, né dokonalý make -up, ne snažit se vypadat, jako někdo jiný. To jsou jen chvilkové radosti, které po chvíli pominou. Najděte svou vášeň, rozvíjejte ji a najdete tak štěstí!

Markétka je opravdu šikovná v tom, co dělá. Cestuje po celém světě, a dělá videa na svém YOUTUBE (link)kanále. Také se teď pustila s přítelem do vlastního podnikání, na Amazonu prodává svůj vlastní design money beltů. Umí se také krásně postarat o marketing Instagramu. Pokud byste ji rádi kontaktovali, neváhejte navštívit její STRÁNKU (link), kde najdete veškeré odkazy na její skvělou práci.

Děkuji Markétko, za veškerou Tvou pomoc a za to, jak krásnej jsi člověk.

Přejeme krásný den.

Za spolupráci děkuji:

Fotografie: Michala Rusaňuková

Make-up: Lucie Žurková 

Kontakt: zurkovalucie@gmaill.com

Partner projektu: Přírodní, minerální kosmetika Annabelle Minerals, složená pouze z přírodních surovin, minerálů a bez testování na zvířatech

Studio 100 v Praze, s perfektním zázemím a spolehlivým majitelem

Občerstvení: Hummus Factory- delikátní zdravá záležitost

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply