AMBASADORKY 2017

Úrývek z mojí knížky: „Jednu chvíli jsem pro něj byla nádherná, druhou nechutná. “

October 1, 2017

No teda! Musím říct, že dát dohromady články s ostatními ambasadorkami je podstatně jednodušší, než napsat ten svůj. Ještě jednou bych jim proto ráda mockrát poděkovala, že se do projektu zapojily 🙂 Jenže protože jsem holek sehnala jenom 11, tou dvanáctou musím být já. Pff, no tak jo 😀

Není vůbec snadné vymyslet téma mého článku, protože všechno co bych ráda řekla, říkám už někde jinde. Jednou z velkých novinek totiž je, že se chystá KNIHA.

Ano! Já (!!!) píšu knížku. K projektu. O sebevědomí. O odvaze (čti mé tvrdohlavosti) plnit si sny, o tom, jak jednou provždy přestat s dietami, naučit se žít v souladu se svým tělem, nepřipouštět si řeci druhých, a mnohem, mnohem víc. Chápe to někdo?? Já… Holka, co se na sebe ještě před dvěma lety nemohla ani podívat. Holka, co si nechala sprostě nadávat od přítele, bála se odejít ze vztahu, aby nebyla sama, odkládala nezbytný životní rozhodnutí, a byla přesvědčená, že jí nikdo nemůže mít rád.

A přesto se to děje. Pracuju na tom intenzivně, a chci se také ujistit, že to, co vypustím mezi tisíce lidí neovlivní negativně mou budoucnost. Můžu vám říct, že to není žádná legrace. Jednak tam svěřuju svůj opravdu raw příběh, a píšu o věcech, o kterých možná neví ani má rodina. Vyprávím tam o svém dětství, dospívání, nejen prvních vztazích, špatných i dobrých životních zkušenostech, sebedůvěře, vůli jít si za svými nejbláznivějšími sny, síle myšlenky a toaleťáku (pochopíte:)). A taky o Austrálii, kde jsem žila 5 let a vrátila se teprve před dvěma měsíci. Píšu o zlomovém bodu, díky kterému jsem se úplně změnila. Vnitřně.

A nenávratně.

A díky tomu taky vzniknul projekt #ZaNormalniHolky. Jak? Proč? Jak se stalo, že má takový úspěch? Nebylo těžké to celé řídit z druhé strany světa? Jak se mi povedlo do něj nalákat všechny ty skvělý holky? Vydělává mi? Všechno vám to tam povím. A taky vám odpovím na vaše časté otázky, na které někdy nestíhám odpovídat.

Chápejte, nemůžu vám teď skoro nic říct 🙂 Všechno, co bych chtěla psát tady, se objeví v knížce, a to by si ji pak nikdo nechtěl koupit, logicky 😀 A tak jsem se rozhodla vám sem místo toho vložit ukázku z knížky, jenom pár vět z mého příběhu. Nejdřív vám ale povím, co všechno se chystá na příští rok. A holky, bude to BOMBA!

Takže, začneme postupně. Do konce tohoto roku nám ještě zbývají 3 měsíce, tudíž po tomto příspěvku ještě další 3 články. Já se na každý vždycky moc těším, protože věřte nebo ne, hrozně to s holkama prožívám 😀 Někdy se i pohádáme, protože se nepochopíme, někdy je to legrace a nekonečné opravy, a někdy je to hodně osobní, bolavé a tečou slzy. Ale od toho jsme holky, no ne? Emotivní, bláznivé, ale odvážné a silné.

Upřímně řečeno, netušila jsem, kam až projekt dosáhne a jaký bude mít ohlas. Na konci tohoto roku jsem to chtěla “zabalit”. Jenže jsem se nedávno sešla na oběd s jednou kráskou, kterou všichni moc dobře znáte, a která mne oslovila, že by se do projektu ráda zapojila. Když jsem jí s plnou pusou těstovin řekla, že jsem plánovala dotáhnout to do konce letošního roku a pak s tím skončit, vytřeštila na mě oči takovým způsobem, že jsem se nejen lekla, až mi málem příbor vypadnul z ruky, ale ještě jsem ty její oči skoro chytala po stole! To mě přesvědčilo o tom, že je to asi nesmysl, a že stojí za to v tom pokračovat. Ale koho pořád dokola baví poslouchat jenom: Měj se ráda? Nikoho…

Ale, já jsem liška podšitá, a abych si udržela Vaši přízeň i další rok, vymyslela jsem trochu podpásovku. Zároveň jsem ale vlastně vyslyšela vaše prosby, aby se k projektu vyjádřili i příslušníci opačného pohlaví. Proto na rok 2018 plánuji oslovit 12 ambasadorů! Ano, je to tak! Zapojíme do toho i testosteron! Snad se to povede, a kluci nám řeknou, co si o nás holkách myslí, jaké jsou jejich příběhy a zkušenosti 🙂 Bylo by to ve stejné formě jako doteď. Jeden článek měsíčně, a nebojte… já si je pořádně vyzpovídám 🙂

Další věc, co se plánuje, je spuštění eshopu. Tam si spolu s knížkou budeš moci taky koupit dárečky jako originální kapesní zrcátka nebo trička, který jsou fakt snový! Už brzo!!! Tímto způsobem můžeš podpořit nejen projekt, který tak může šlapat dál, ale taky někomu udělat radost, pořídit si něco pěknýho a stylovýho na sebe, ale hlavně rozšiřovat do podvědomí lidí myšlenku projektu. V podstatě se tak stáváš spolutvůrcem naší komunity a šíříš dál radost. A to je přece super, ne? 🙂

Taková třetí novinka, která se plánuje na další rok, jsou společné sportovní tréninky, a to doufám ve více městěch České Republiky. Na některých bychom se rozhodně potkaly osobně, protože já sama se tomu věnuju a chci věnovat. Pokud o to budete mít zájem, na konci naší mise by pro zájemce byla soutěž o lístky na závod Spartan Race, kde by sis možná sáhla na dno, ale možná taky zazářila a hlavně, překonala sama sebe! Je to skvělá motivace, jak se naučit mít ráda sport a uvědomit si, že na tom, co říkají jiní, fakt nezáleží. Nejsi sportovní typ? Máš nadváhu? Nesnášíš běhání? Myslíš, že na to nemáš? Tak přesně to jsem si taky říkala! Mám kila navíc, nejsem sportovní typ a běhání nenávidím. A hádej co!! Winneeeer.

O všem Tě samozřejmě budu informovat na Instagramu nebo Facebooku!

Tenhle projekt mě baví. Baví mě vás osobně potkávat, baví mě poslouchat vaše příběhy, a baví mě vám pomáhat, nebo se o to alespoň pokoušet 🙂 Baví mě vidět vaše proměny, a mám strašnou radost, když vidím vaše úspěchy.

Děkuju vám, že mi zachováváte přízeň, a těším se na to, co nám příští měsíce přinesou! 

 

Krátký úryvek z knížky je zde: 

 Možná si teď říkáš, jak jsem to já trubka mohla dopustit. Proč jsem to nechala zajít tak daleko? To je dobrá otázka. A odpověď na ní je vskutku jednoduchá.
         Dlouho jsem věřila, že si nic lepšího nezasloužím. A to jsem se teda sakra mýlila!
         Dnes vím, jakou jsem dělala chybu. Nemohla jsem se na sebe ani podívat. V době tohoto vztahu jsem měla o 11 kilo méně než dnes, snažila jsem se sportovat a zavděčit se mu, jak jen jsem mohla. Stejně jsem nebyla dost dobrá. V jednu chvíli mi řekl, že jsem nádherná, za pár minut, že jsem nechutná.
         Vracely se mi rány z dětství a z puberty. Říkala jsem si, že můžu být vůbec ráda, že mám tak hezkýho kluka. A že NĚKDY je celkem hodnej. Všichni v práci ho mají rádi, tak proč se chová doma jinak? Určitě musí být chyba ve mě, málo se snažím. Pořád jsem si připomínala, abych byla vděčná, že mě má vůbec někdo „rád“. 
         Navenek to všechno vypadalo naprosto ideálně, jenže já jsem si strašně dlouho lhala. Holky mi ho dokonce někdy i záviděly, protože na veřejnosti se choval jako nejlepší kámoš všech bytostí týhle planety. Říkala jsem si, že to JEDNOU takhle ideální třeba bude i za zavřenými dveřmi. Ano, byla jsem opravdu naivní.
         Moje kamarádky, co o tom věděly, se ptaly: „Tak proč s ním teda jseš? “
        Moje odpověď byla: „No, protože ho mám ráda.“
        Ale co já? Sebe jsem ráda neměla?
        Ne… na sebe jsem dočista zapomněla.

 

 

Tak se těště aspoň z půlky tak, jako já 🙂

Zatím pa… s láskou, Vaše Christie

 

Za spolupráci děkuji:

Make-up: Lucie Žurková 

Kontakt: zurkovalucie@gmaill.com

Partner projektu: Přírodní, minerální kosmetika Annabelle Minerals, složená pouze z přírodních surovin, minerálů a bez testování na zvířatech

Studio 100 v Praze, s perfektním zázemím a spolehlivým majitelem

Občerstvení: Hummus Factory- delikátní zdravá záležitost

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply