AMBASADORKY 2017

Plus size modelka Veronika Nagyová: “Modeling je svět falešných iluzí, jsem věšák na šaty.”

April 3, 2017

Je tu březen, jaro je tady a vy už určitě začínáte řešit, jak musíte zhubnout do plavkový sezony. Jenže do toho jsem tu já a můj projekt #ZaNormalniHolky, a společně s mými ambasadorkami vás přemlouváme, at si radši dáte zmrzlinu. Co naplat, názor nezměníme.

Tento měsíc bych vám ráda představila mou letitou kamarádku Veroniku Nagyovou, která už od mala snila o tom být modelkou. Prošla si nelehkou pubertou a náročným obdobím vysilujícího hubnutí a cvičení za účelem vejít se do velikosti 36. Svého snu se nikdy nevzdala, ale dospěla a pochopila, že si musí jít svou cestou. Uvědomila si, že celý ten kolotoč diet, hubnutí a trápení se nikam nevede. Zdraví je nejdůležitější, až potom všechno ostatní. Dnes je z ní první česká úspěšná plus size modelka, fotí po celém světě pro známé značky, chodí po mole v Miláně, ukazuje se i ve spodním prádle, a vsadím boty, že plavkovou sezonu prostě neřeší. S Verčou jsme se seznámily v 6 letech ve stejné třídě základní školy a staly se z nás letité nejlepší kamarádky. A protože se známe velmi dobře, rozhodla jsem se nechat ji prostě mluvit. Zajímalo mně, co to tedy vlastně označení PLUS SIZE v modelingu znamená, co se děje v modelingové sféře na světové úrovni, čím si prošla a co by ráda předala vám, čtenářkám. Tady to je 🙂

“Ahoj! Jmenuji se Verča, pocházím z Aše a živím se jako plus size modelka. Než mi začnete nadávat, že nejsem žádná plus size, tak si prosím přečtěte následující řádky a pak to celé pochopíte.

Ve světě modelingu se z různých důvodů ustanovilo, že “regular size” neboli ta “běžná” konfekční velikost je 34-36. Vzhledem k tomu, že já mám velikost 42, tak bych se nikdy (opravdu nikdy) nebyla schopná vejít do kalhot s číslem 36. (pozn. autora: Ve světě modelingu je klasická velikost XS a S s tím, že modelka také musí mít min. výšku, takže postavy  objevující se na molech a v magazínech jsou velmi, někdy extrémně štíhlé. V reálném světě je ovšem průměrná velikost 40, tedy velikost M-L)  Proto se pro nás, holky s větší prdelkou a stehnama muselo najít jiné označení. Tím novým označením se stala slova “plus size” a nebo “curvy”. Je to vlastně jakákoliv velikost, která je větší než naše čtyřicítka. Takže shrnu-li to, klasická modelka musí mít velikost menší než 38 a plus size modelka musí mít velikost minimálně 40.

Tak a teď k tomu, co to vlastně znamená, být úspěšnou profesionální modelkou na mezinárodní úrovni. Prosím, berte mě s rezervou, ale když to řeknu ve zkratce, jsem pouze ramínko na šaty. Náplň mojí práce je: nechat se nalíčit, účesat, obléci, hodit nějakej ten hezkej výraz do foťáku a je to. Každá značka se snaží prodat sny a tým profesionálů jí s tím pomáhá. Vyberou se špičky ve svých oborech – fotograf, stylista, maskér, vlasový stylista a modelka, která se obličejem, stylově a povahově klientovi nejlépe hodí do jeho vize. Nakonec se to celé nakombinuje a většinou vzniká dílo s perfektně vypadající modelkou v perfektním prostředí s perfektním oblečením, make-upem a vlasy. Věřte mi, i modelky samy si přejí, aby naživo vypadaly tak, jako na svých fotkách.

Je to svět lží a falešné dokonalosti. Je to snaha značek vytvořit iluzi a přimět vás k nákupu. Jde o to, abyste si myslely, že když si koupíte jejich produkty, budete na tom stejně jako ten člověk na fotografii, ze kterého většinou září mladí, úspěch, krása, štěstí a bohatství.

Člověk by měl fotografie vnímat spíš jako umělecké dílo. Každý by si měl uvědomit, že fotografie na internetu, v časopise, na billboardech nebo v katalozích jsou vytvořeny ne proto, aby ukázaly modelku v její přirozené kráse, ale aby ve vás, v potencionálních zákaznících, zanechaly co nejhlubší emoční zážitek. Ať už je to úžas nad krásou modelky (protože se prodává makeup), nad jejím tělem (protože se prodávají plavky) a nebo nad jejím autem (asi víte, co se bude prodávat v tomto případě:)).

Jedna věc mi utkla v hlavě z hodin filozofie. Někteří filozofové si uvědomili, že jsme otroky našich potřeb. Cítíme žízeň skoro každou chvíli, jsme hladoví každých pár hodin a cítíme potřebu sexu skoro každý den. Já bych k tomu dodala potřebu komplimentu a lásky. Potvrzení o tom, jak jsme krásné a jedinečné. My ženy jsme těmi nejhoršími soudci hlavně samy sobě.

Kolikrát jsem potkala vypracované modely a nebo vyhublé modelky. Mě řekli, že jsem krásná, ale sami své tělo v hloubce duše nenáviděli. No není to smutné? Člověk vždy vnímá ostatní lidi jako perfektní a sám sebe většinou nesnáší. Kéž by člověk měl rád ostatní a stejně tak i sám sebe, a byl si tak kamarádem a oporou. Dalo mi to práci, se to naučit, ale většinou se na sebe podívám a pochválím si to, co se mi na sobě líbí a ignoruji to, co by mě mohlo zbytečně trápit a s čím nic neudělám. Nejlepší by bylo, kdybychom sami sobě a i druhým dávali komplimenty trochu častěji. Svět by byl mnohem pozitivnější!

Také jsem proti plastickým operacím. Ne všem, samozřejmě. Pokud měl někdo nehodu, nemoc nebo úraz, plastická operace je někdy nutností, aby si člověk připadal opět jako člověk. Ale potřetí předělávaná umělá prsa, výstuhy do zadku a napíchané rty? Vždyť je to ošklivé. Nedávno jsem procházela kontrolou na letišti a ta slečna v policejní uniformě měla tak moc botoxu ve rtech, že jsem nebyla schopná vnímat co říká a přísahám, že jsem viděla a slyšela kvákající kachnu. Z jejího pokladu na obličeji jsem nedokázala spustit oči.

To jsem se ale zmínila o případu, kdy to bylo opravdu přehnané. Co když je to ale povedené? Co když má slečna už teď perfektní trojky bez viditelné jizvy, nádherně a přirozeně vypadající plné rty, kulatý a pevný zadeček, stehna bez celulitidy a překrásně rovný nos? Ano, asi to bude vypadat “krásně” a “perfektně”, ale čím víc žen tohle udělá, tím rychleji se to stane normou. Tím víc kolem sebe člověk uvidí “dokonalost” a všimne si svých vlastních “nedokonalostí”, které jsou ale vlastně přirozenou součástí nás všech. Ale já věřím, že my, holky z Čech, máme pořád ještě dostatek selskýho rozumu a nenecháme do sebe zbytečně řezat a píchat. I když bohužel, statistiky a čísla mluví v celosvětovém měřítku jinak a je víc a víc umělé dokonalosti. A upřímně i mě to občas frustruje a jednou za delší čas mám chuť jít si nechat udělat pořádný umělý kozy, protože to na těch fotkách vypadá dobře i bez podprsenky!!! Ale naštěstí vždycky vyhraje moje “normálnost”, a samozřejmě také utěšující slova od přítele typu: “Máš nejhezčí prsa na světě, jestli si na ně sáhneš, tak uvidíš”. A holky, pokud nemáte přítele, který by vám tohle řekl, řekněte si to samy.

Další velmi důležitý postřeh je, že mnoho důležitých rozhodnutí o mém životě udělali cizí lidé. Rodiče, učitelé, úředníci, modelingoví agenti atp. Tihle lidé mi říkali v čem jsem dobrá a v čem ne. Na co mám a co raději ani nemám zkoušet. A velmi vtipné na tom je, že ti lidé se ve svých názorech málokdy shodli. Když jsem před 10 lety zašla do Czechoslovak models, poslali mě domu a řekli mi, že se mám vrátit, až zhubnu aspoň 15 kilo (!!!!!!!!, pozn. autora) (v té době jsem měla velikost 40). Kdyby věděli, že právě poslali domů  “zlatý důl”, asi by svůj názor přehodnotili. Kdyby moje mamka v můj sen, stát se modelkou, nevěřila a zatrhla mi veškeré focení, asi bych dnes byla úplně jinde. Přestože vím, že má práce je hlavně tvořit falešné iluze, moje práce mě baví. Je to forma umění, je to jako hrát v divadle. Baví mě stát se občas někým jiným, cestovat, jsou to výzvy a jsem vděčná za to, že jsem prorazila do světa taková, jaká jsem. Díky své postavě a přirozenosti můžu dalším generacím ukázat, že to jde i jinak, zdravě a že si stačí jít svou cestou. Pochopila jsem, že cítit se krásná neznamená vejít se do velikosti S.

Nevzdávávejte se svých snů lehce a jděte si za svým i přesto, že Vám někdo řekl, že na to stejně nemáte. Přítel je Řek a chtěl být pilotem u Lufthansy. Německy neuměl a téměř všichni mu říkali, že se tam nikdy nedostane. Jeho rodiče byly asi jediní kdo věřili, že se mu jeho sen splní a podporovali ho. Dnes je pilotem přesně tak, jak si přál. Nenechte jiné lidi, aby Vám tvořili budoucnost. Nechte si poradit, ale věřte hlavně své intuici, vyplatí se to! Pokud má člověk pro něco vášeň, zapálení a talent, není důvod, aby to nevyšlo  🙂

A menší rada na závěr : “Fake it until you make it!” Věřte mi, funguje to!”

Jak vidíte, Verča je prostě sama sebou. Určitě si říkáte, to není fér, vždyť je štíhlá. Ano, nikdo neříká že plus size modelka musí být tlustá. Většina lidí očekává, že když se řekne PLUS SIZE modelka, musí na scénu nakráčet žena velmi kyprých tvarů, až obézní. To ale není žádné pravidlo, a není důvod se kvůli tomu čertit. To nešťastné označení prostě vzniklo kvůli popisu jiné konfekční velikosti, a rozhodně to není nic urážejícího nebo ponižujícího. Verča působí na svou “kategorii” velmi štíhle, protože je také hodně vysoká, ale také je pravda, že patří mezi ty nejštíhlejší v této kategorii. Pokud se ale podíváte na její INSTAGRAM ZDE, uvidíte, že je opravdu přirozená, má ženskou postavu a bojuje za to, abychom to pochopily a přijaly se se vším všudy.

Já jsem strašně vděčná, že Verča na focení našeho projektu přijela, vážila si hodně dlouhou cestu. Na těchto fotkách ji tak díky tomu můžete vidět bez retuše, s modřinami a jizvou na nohách, s vráskami, a s tím nejupřímnějším a nejosobitějším úsměvem na světě. Děkuji Veru za Tvůj příspěvek a přejeme hodně štěstí do budoucna 🙂

Co si myslíš o modelingu Ty? Máš svůj příběh nebo zkušenost? Je to Tvůj sen a nevíš, jak na to? Jaký je Tvůj názor na plus size modeling? Chceš kontaktovat mě nebo Verču? Napiš nám to do komentáře a nebo napiš na zanormalniholky@email.cz. Budeme se moc těšit 🙂

Love, Verča a Christie

Za spolupráci děkuji:

Fotografie: Michala Rusaňuková

Make-up: Lucie Žurková 

Kontakt: zurkovalucie@gmaill.com

Partner projektu: Přírodní, minerální kosmetika Annabelle Minerals, složená pouze z přírodních surovin, minerálů a bez testování na zvířatech

Studio 100 v Praze, s perfektním zázemím a spolehlivým majitelem

Občerstvení: Hummus Factory- delikátní zdravá záležitost

You Might Also Like

1 Comment

  • Reply Lucie April 29, 2017 at 2:15 am

    Krásný článek. Pokračujte dal, holky! Tenhle projekt je třeba. Jak Verča řekla, pokud si všechny budem dělat plastiky, bude to brzy běžná normální věc a holky bez nich budou sice vypadat jako ony samotné, ale pro společnost už nebudou “krásné”. Samozřejmě s tím nesouhlasím a doufám, že se toho nedočkáme 😊

  • Leave a Reply