AMBASADORKY 2017

Zakladatelka společnosti ŽENY s.r.o. Eva Čejková Vašková o podnikání, mateřství a plastice nosu

November 5, 2017

Další inspirativní článek je tu! Tentokrát bude (nejen) pro ženy zralejší, maminky a třeba i budoucí podnikatelky. Přestože mi ještě není ani 30, další ambasadorkou jsem se inspirovala nejednou. Představuji vám Evu Čejkovou Vaškovou, zakladatelku společnosti ŽENY s.r.o. (klikni pro přesměrování na webové stránky), která spojila doslova desetitisíce inspirativních žen! Eva je maminka, úspěšná podnikatelka a žena s velkými ambicemi. Do svého projektu jsem ji zvolila proto, že mě již při našem prvním setkání zaujala mladistvým elánem, skvělou energií, humorem, upřímností a obrovskou pílí.

Jakože OBROVSKOU! To, že ještě jako „dvacítka“ vlastnila marketingovou společnost s ročním obratem několik milionů korun a později vybudovala společnost Ženy s.r.o. mě fascinovalo natolik, že jsem jí požádala o rozhovor do mého projektu #ZaNormalniHolky.

To jsem ještě netušila, kolik toho ve svém životě stihla. Ať už je to práce scénáristky pro TV Nova a Prima TV, absolvování oboru Mediálních studií na Fakultě sociálních věd UK, nebo pořádání odborných konferencí pro ženy a také přednášek pro studenty středních a vysokých škol, kteří stojí na svém životním i podnikatelském startu.

Eva mou žádost přijala, já se zaradovala (čti: provedla několik spontánních tanečních pohybů připomínajících křeče) a pro vás už je tady další článek! Tématem pro tento měsíc bude právě odvaha pro podnikání, mateřství, a tak trochu plastické operace.

Evi, můžeš se našim čtenářkám prosím trochu představit?

Je mi 35 let a žiju v Praze, nicméně bych se označila spíš za typickou naplaveninu z malého města. Jsem vdaná, doma máme pětiletého Františka a fenku z útulku Jenny. Mám úžasné rodiče a spoustu skvělých lidí kolem sebe, se kterými můžu spolupracovat. Jsem dokonalá ve svých nedokonalostech a každý den se učím se něco nového.

Jaké bylo Tvé dětství? Co máš ráda a co naopak ne?

Jako malá jsem doma musela hodně pomáhat jak v rodinném řeznictví, tak u babičky s dědou na zahradě. Dodnes nevím, jestli to byla výhoda, jelikož jsem díky tomu extrémně pracovitá, přehnaně systematická a „bohužel“ to vyžaduji i po svém okolí. Miluji tradice a vše poctivé, tanec a ulítlé nápady. Nemám ráda líné, negativní jedince a vajíčka na měkko.

Řekni nám, jak dlouho Ti trvalo se v Praze postavit na vlastní nohy?

Abych si vybudovala to své místo pod sluncem, musela jsem se celkem ohánět. Trvalo nějakou dobu, než mě lidé v Praze začali respektovat a než jsem začala dělat práci, kterou mám ráda a naplňuje mě. Pár let to určitě bylo, ale vždycky jsem měla štěstí na lidi. Jsem hodně přátelská, s každým najdu řeč a tak rychle navazuji na různá témata jakékoliv konverzace bez ohledu na jazyk. Teď po letech sama sebe často přistihnu v situaci, kdy mám kolem sebe už tolik lidí, že před nimi doslova utíkám a schovávám se v “koutě”, abych měla klid. Občas vypínám telefon „jen tak“. Každopádně kolem lidí se motá celý můj život. Miluji společnost a asi právě to mě přivedlo k vybudování své velké rodiny/komunity ŽENY s.r.o

Komunita ŽENY s.r.o.! Jak Tě napadlo ji vytvořit? Jaké byly začátky, jaké byly vize a co z toho vzniklo?

Bylo mi 27 let, když jsem měla velkou marketingovou agenturu ConPro. Společnost zaměstnávala dvacet lidí, měla roční obrat 30 milionů a spolupracovaly s námi obrovské značky.

Když jsem otěhotněla, bylo mi třicet let. V tu dobu reklamní trh zaplavili freelanceři a začali nám podrážet ceny. Konkurence přibývala a bylo potřeba přijít s něčím novým. Toužila jsem mít svůj vlastní projekt. Něco, co nás na trhu odliší. Co jiného, než vytvořit velkou komunitu žen?

Rozhodují o nákupech, umí sdílet zkušenosti a jsou ukecané! A tak jsem nadchla úžasný tým mé tehdejší, již desetileté, agentury pro myšlenku nového projektu ŽENY s.r.o. Bohužel jsem je nadchla tak moc, že se to klientům moc nelíbilo. Nedokázala jsem udržet motivaci a zodpovědnost klíčových lidí na stávajících klientech. Ale stálo to za to! ŽENY s.r.o. jsou dnes komunitou desetitisíců žen, které denně testují produkty a sdílejí své zkušenosti. Tyto ženy mne inspirovaly pro další projekt, který brzy spustíme a tentokrát to bude již s velkou zkušeností a snad bez tolika chyb jako tenkrát na začátku se ŽENAMI. A hlavně nejsem v jiném stavu, tak to snad půjde i bez emocí! ☺

Jak moc to bylo náročné? Udělala jsi na své cestě za snem nějaké kopance?

Samozřejmě, byla jsem hodně pod tlakem. Kvůli mé obrovské touze být dobrou matkou, manželkou, dobrou manažerkou a dennímu dojíždění za Prahu jsem se rozhodla pro špatná partnerství. Nechala jsem si dlouho mazat med kolem pusy. Dnes to vidím tak na ztrátu dvou let a finančně? To snad radši ani nebudu vyčíslovat, možná by někdo mohl dostat infarkt místo mě 🙂

Na čem pracuješ nyní? Jak se budou ŽENY s.r.o. vyvíjet dál?

Je pravda, že od začátku letošního roku jsem se stáhla. Přestala jsem být absolutně aktivní na sociálních sítích, drze jsem odmítala rozhovory médií a dala jsem si fakt “oraz”. Toto je dokonce můj letošní první rozhovor!

V práci jsem se rozhodla, že do vedení je třeba člověk s větší praxí ze světa online. To se mi povedlo a to znamená, že jsem více v terénu, mezi lidmi, na jednáních, prezentacích a konferencích. K tomu jsem také přijala nabídku převzít vzdělávací společnost mé úžasné kamarádky Květy Santlerové, takže se od března starám i o klienty ve společnosti Santia, přičemž s Květou připravujeme krásné vzdělávací a inspirativní koncepty pro ženy. Tato spolupráce mě nesmírně obohacuje a učí v životě zase novým věcem a baví mě, jak to propojuje společné kontakty a zkušenosti.

Pojďme si říct něco o Tvém mateřství. Jak Tě to ovlivnilo? Jak ses cítila při těhotenství?

Mateřství byla etapa, která mě ovlivnila v životě asi nejvíce. Já si svého syna vysnila už dávno. Chtěla jsem okatého, chytrého uličníka a přesně takový František je. Nicméně si pamatuji všechny pochyby, které mě v mateřství doháněly. Budu ho fakt milovat? Co když ne? Co když se mi nebude líbit? Co když mu ublížila ta sklenička vína, kterou jsem si právě dala? Co když slyšel tu dnešní hádku a bude z něho pak ustrašené dítě? A co teprve ono očekávané datum porodu, pátek třináctého?

Jaký jsi měla porod? Naplnily se Tvé obavy?

Pravdou je, že na porod jsem se bohužel nijak vnitřně neměla ani čas připravit. Stěhovali jsme se do nového domu, byli jsme tam týden a žili jsme v krabicích. Když jsem jela do porodnice, na zahradě pobíhali zahradníci a makalo se.

Největší strach však přišel po nekonečném třináctihodinovém porodu, který musel skončit rychlým zákrokem lékařů a císařským řezem. František musel ihned do inkubátoru. Měla jsem výčitky a ptala se sama sebe: „Proč to tak dopadlo? Vždyť jsem to přeci všechno chtěla jinak!“ Řekli mi, že prý nebudu kojit. A co teprve ta jeho příšerná šišatá hlava?

František se narodil na Velikonoce, v dubnu 2012. Když jsem ho konečně viděla, ihned přeskočila jiskra. Okamžitě jsem věděla, že je to láska na celý život. Šišatá hlava se ztratila a nakonec jsem dokonce i kojila dva roky. Dítě a vztah s ním a to vše, co mě učí, je to největší bohatství, které mě kdy potkalo.

Rozhodilo Tě těhotenství a mateřství emočně?

O tom žádná. Myslím si, že kdyby moji bývalí partneři slyšeli, že také umím dělat scény, že se hádám, křičím a brečím, tak by nevěřili. Až do té doby, než jsem se stala těhotnou a následně kojící, byla jsem zcela vyrovnaný a absolutně nekonfliktní optimistický jedinec.

Co Tvá postava? Jak ses dostala zpět do formy? Je něco, co na Tvém těle František “zanechal” jako památku na to, co jsi zvládla?

těhotenství jsem přibrala 25 kilo. Totálně ztratila sebevědomí. Šestinedělí a nulový kontakt s lidmi pro mě byla doba, kdy dítě hodně spalo a propadala občas zoufalství. Měla jsem až moc času přemýšlet nad tím, jak příšerně vypadám. Pamatuji si moc dobře na telefonát s kamarádkou, která mi řekla: „Neblbni, pořádně jez, ať máš mlíko! On to z tebe vytáhne. “

A také že ano. Shodila jsem na kila z dob střední školy, oblékala jsem znovu velikost 36 a cítila se dobře, ale byla to veliká práce. Preventivně jsem chodila na různá cvičení, kurzy, meditacii k psycholožce.

Potřebovala jsem to s někým sdílet a nechtěla jsem tím obtěžovat nejbližší. Vše se zlepšilo až po těch dvou letech, kdy jsem přestala kojit. Sice jsem byla pěkně hubená, ale začala jsem pozorovat další změny na postavě jako celulitidu, jizvu na břiše, která tam bude navždy a povolená prsa. Ale dokud se za mnou budou chlapi na ulici otáčet, tak budu dělat, jako že to vlastně vůbec není 🙂

Přesto všechno chci druhé dítě. Mám ho vysněné a vím, že přijde ve správný čas

Vím, že máš za sebou pár plastických zákroků. Jaké zákroky sis nechala udělat a co Tě k tomu vedlo?

Jo, jo, je to nos, dokonce na třikrát :))) Měla jsem odmalička vrozenou vadu, extrémně křivý nos a špatně se mi kvůli tomu dýchalo. Když jsem šla na první operaci, bylo mi pouhých 17 let. Musela jsem uprosit rodiče, protože to pro mě tenkrát byl opravdu obrovský handicap. Nejdříve to tedy bylo ze zdravotního důvodu, ale hned potom ještě dvakrát z estetického.

Jak by si popsala svůj letošní rok?

Jsem člověk, který má obrovskou víru. Všechny chyby, které jsem udělala, jsou vlastně lekce a vím, že je nakonec zúročím jinak. Byl to rok velkých jednání, plánů, novinek. Je to rok, který uzavírá několik kapitol a nové se otevírají. Například jsme prodali náš dům za Prahou a jsme zpátky v bytě v centru Prahy. Je krásné mít zahradu, sdílet fotky na Facebooku a denně ukazovat na odiv, jak jsme šťastná rodina. Ale když to tak nebylo, protože jsme denně museli prosedět 2,5 hodiny v autě, rozhodli jsme se to vyměnit za rodinné zázemí v mém milovaném pražském Karlíně.

Čím Tě zaujal projekt #ZaNormalniHolky? Proč ses rozhodla do něj jít s námi? 🙂

Moc dobře si pamatuji, jak jsi k nám poprvé přišla. Přišla jsi mi jako docela plachá holka, ale byla z tebe cítit obrovská pokora a že máš velkou vizi, myšlenku. V něčem jsi mi připomínala mě z doby, kdy jsem přišla do Prahy. Vím, jak moc je to těžké, když člověk začíná. Fandím všemu a všem, kteří jsou ochotni jít s kůží na trh, mluvit o svých chybách, sdílet vše, co může inspirovat a posunout další, ať už je to cokoliv. Větší či menší přiznání svých nedokonalostí, chyby z podnikání nebo nevydařený vztah. Prostě normální život! Tak díky, že normální holky jako ty tady jsou a inspirují nás všechny holky, ženy a věřím, že i muže!

 

Naše seznámení a spolupráce začala letos v lednu na akci Den, kdy se budu mít ráda, setkání na podporu ženského sebevědomí. A tak vás všechny dneska zvu na další ročník, tentokrát 20. ledna v Atrium Flora Praha a ještě brzy ohlásíme další města!

 

Děkuji moc za rozhovor a uvidíme se všichni 20. ledna na Floře!

Za spolupráci děkuji:

Make-up: Lucie Žurková 

Kontakt: zurkovalucie@gmaill.com

Partner projektu: Přírodní, minerální kosmetika Annabelle Minerals, složená pouze z přírodních surovin, minerálů a bez testování na zvířatech

Studio 100 v Praze, s perfektním zázemím a spolehlivým majitelem

Občerstvení: Hummus Factory- delikátní zdravá záležitost

 

You Might Also Like

No Comments

Leave a Reply